Městské divadlo v Mostě
PhDr. Václav Hofmann
Divadelní ulice čp. 15
434 01 Most

         Vážený pane řediteli,
  obracím se na Vás s žádostí o nápravu porušení mojí smlouvy na inscenaci Zvonokosy, kterého se dopustil umělecký šéf divadla pan Vlastimil Novák.
  Za dvanáct let co hostuji ve Vašem divadle, sem se s takovým protiprávním jednáním doposud nesetkal.   Všechna představení jsem vždy odehrál, i když na většinu inscenací jsem neměl ani uzavřenou smlouvu. Jelikož od 1.1.2000 je herectví mým povoláním a základním zdrojem obživy mé rodiny (oficiálně registrovaném na finančním úřadě), trval jsem na uzavření smlouvy na tuto inscenaci. Dne 15.2.2000 jsem uzavřel s Městským divadlem v Mostě smlouvu o uměleckém hostování mimo pracovní poměr, na roli 1.četník v inscenaci Zvonokosy. V této smlouvě je uvedeno, změny a doplňky musí být provedeny písemnou formou a podepsány smluvními stranami.
  V rozporu s touto smlouvou a bez jakékoliv písemné změny smlouvy, kterou bych já podepsal, bez toho, že by mi cokoliv bylo vedením divadla sděleno písemně nebo ústně, pan Vlastimil Novák podepsal přeobsazení této mé role, kterou teď hraje pan Blažek. Já jsem se o přeobsazení role dozvěděl náhodně na chodbě divadla od garderobiérky, když jsem šel na oprašovací zkoušku tohoto představení.
  Váš podřízený tuto smlouvu porušil a já Vás tímto žádám abyste se postaral o nápravu a já mohl tuto inscenaci dohrát, tak jak jsem se smluvně zavázal.
  Možná by Vás zajímalo, jak k celé této nepříjemné záležitosti došlo. Dokud byl uměleckým šéfem Zbyněk Srba, byly vztahy v divadle dobré a já jsem jako host byl celkem dost obsazovaný do malých rolí. Než jsme začali zkoušet Baladu pro banditu, došlo vinou herce Bohouška Patzelta k jeho nepříjemným aktivitám vůči mé herecké osobě. Obrátil jsem se tehdy na Vlastimila Nováka, zda je s mojí hereckou prací nespokojen. Pan Novák mě tehdy ujistil, že je s mým hereckým projevem spokojen a že kdyby se mu cokoliv nezdálo, tak mě na to upozorní a pomůže mi najít cestu ke správnému hereckému projevu. Tehdy se mě pan Novák na první čtené Balady zastal před celým uměleckým souborem a Bohouše seřval jak malého kluka. Později se semnou spojil pan Pecháček a nabídl mi roličku v jeho hře, ale pan Novák to přeobsadil. Standa Oubram mě znovu obsadil do jedné své pohádky, ale pan Novák mě vyškrtnul a ještě mě seřval, co si to dovoluji domlouvat se s režiséry (přitom oni vyhledávali mě), že o obsazování her rozhoduje on. Po těchto aktivitách mě už nikdo neobsadil. Pan Novák si pak začal přijímat do divadla mladé herce (Šipoš a Kudlička, atd...), kteří však v divadle moc dlouho nevydrželi.
  Nevím co se s panem Novákem stalo, ale asi před třemi lety se po dopravní nehodě najednou úplně změnil a stal se z něho zlý člověk, který neustále měnil své názory, pro sebemenší maličkost okamžitě vybuchoval a nedokázal se ovládnout. Pozval si mě na pohovor o mé práci v divadle a sdělil mi svůj názor nad jehož logikou dodnes přemýšlím. Řekl mi, že ho vůbec nezajímá že hraji v televizi a ve filmu, až on z Mosteckého divadla odejde, tak já v divadle asi určitě získám angažmá, ale dokud on v divadle bude, tak já nedostanu ani šanci zahrát si větší roli. Zeptal jsem se ho tedy proč? Sdělil mi, že já si ve své firmě také dělám se svými zaměstnanci co chci a jako důvod mi odpověděl, že vůbec neumím hrát, že jsem vůbec nepochopil základy divadla a že ve svých čtyřiceti letech už jsem moc starej na to, abych v umění něco dokázal (přitom před rokem byl se mnou spokojen).
  Tehdy jsem pochopil, že už asi v divadle končím, ale to že nic neumím a už jsem starej mě naštvalo. Jelikož jsem chtěl hrát, obrátil jsem se na Prahu a začal filmovat. Po nějaké době si mě zase pan Novák pozval a oznámil mi, že když si tedy myslím, že umím hrát, že mi tedy dá v inscenaci Zvonokosy roli kterou nezahraji. Roli velitele četníků. Zdálo se mi to absolutně nelogické, proč mi dává umělecký šéf roli o které je přesvědčený že jí nezahraji? Novák řekl, že když tu roli zahraji, tak mi dá pokoj a budu dál hrát v divadle jako host a on se mi před celým uměleckým souborem omluví a prohlásí, že nerozumí divadlu, když jí ale nezahraji, tak mě vyhodí z divadla. První čtená byla 3.1.2000 a já jsem 6.1.2000 začínal natáčet televizní seriál Zdivočelá země. Upozornil jsem pana Nováka na mé natáčení a on mě ubezpečil, že mi divadlo nebude bránit v rozvíjení mých hereckých aktivit a vyjde mi pro mou filmovou práci všemožně vstříc.
  Přečetl jsem si scénář Zvonokos a na té roli jsem nenašel nic zvláštního co bych nezahrál, akorát na konci jsem měl být zmlácen, což bych samozřejmě zahrál. Novákovu předpověď toho, že roli nezahraji jsem začal chápat v momentě, když jsem zjistil, že do role hospodského obsadil Jiřího Rumpíka. Jiří, se svojí drobnou postavou, by mě na jevišti nikdy nemohl zmlátit, tak aby to nevypadalo nelogicky. Přesto jsem se s postavou snažil něco udělat a postavil jsem si velitele četníků do polohy starého zbabělého a unaveného člověka, slizouna, který podle zneužije situace a svede hospodskou a po té zkormouceně a zbaběle se nechá zmlátit. To by se zahrát dalo i s mojí 120-ti kilovou postavou.
  Později jsem se dozvěděl, že režisér inscenace z Jihlavy (který mě vůbec neznal), byl po první čtené z Novákova obsazení hry nešťastný a řekl, že se asi někde stala chyba při obsazování inscenace, že se mu pan Sieber se svojí velikou postavou do role zbitého velitele četníků nehodí a že to bude muset přeobsadit a také mě přeobsadil. Absolutně nelogicky pro diváka pak hrál Kuba Dostál dvouroli, to jsem toho romantického básníka taky mohl zahrát já. Pan Novák pak chodil po divadle a všem tvrdil, že pan režisér pana Siebera přeobsadil, protože pan Sieber nebyl schopný roli velitele četníků zahrát. Už od počátku, když mi Novák řekl, že mi dá roli kterou nezahraji, věděl jak to dopadne, měl to rafinovaně narežírované, aby mě zesměšnil a vyhodil z divadla, ale před všemi si zachoval čisté ruce. Samozřejmě jsem se o tomto přeobsazení nedozvěděl oficiálně, ale náhodou od Rumpíka, když jsem si s ním chtěl před zkouškou popovídat o mé představě, jak mě zmlátí aby to bylo pro diváka přijatelné.
  Většina herců se mnou cítila a považovali Novákovo manipulování se mnou za sprosťárnu a vyslovili názor, že bych se měl za takovýchto podmínek na hraní v mosteckém divadle vykašlat. Má láska a úcta k divadlu však byla silnější a hrál jsem tedy řadového četníka společně s technikou a stěhoval jsem s nimi i stoly z jeviště.
  Mezitím o mne projevili obrovský zájem filmaři a já jsem souběžně od začátku roku natočil osm televizních reklam, televizní seriál a tři filmy. Což je obrovská práce, jakou nikdy žádný mostecký herec nedokázal. Veškeré natáčení jsem zvládal bez narušení divadelní práce v Mostě. První problém nastal po prázdninách, souběžně jsem natáčel film Dážď padá na naše duše na Slovensku ve Slovenské produkci, Vzkříšení na Slovensku a Moravě v Italské produkci a Bademaister v Čechách v Německé produkci. Můj natáčecí plán, který se stále posouval, koordinovala Česko-Slovenská filmová agentura CINE-JESSY. Problém nastal 6.11., kdy jsem měl dopoledne hrát v Mostě Zvonokosy, ale Italové měli pronajatý zámek v Náměšťi nad Oslavou a chtěli abych tam točil. Majitelka filmové agentury Jessica tedy zavolala do divadla a snažila se s Novákem dohodnout o možnosti, že by tu mojí pidiroličku četníka zahrál někdo jiný, nebo že by případně Italové koupili celé představení, aby se nehrálo a já mohl filmovat. To je celkem běžná záležitost, ale pan Novák se zachoval naprosto neočekávaně a řekl prý Jessice něco v tom směru, ať si strčí Siebera někam...
  Pro Jessicu, která zajišťuje 20 filmů ročně, to byl šok, prohlásila, proboha, co to je v tom Mostě za hulváta, nikdy v životě se prý s takovým sprostým člověkem v uměleckém světě nesetkala. Novák tedy využil situace a hru přeobsadil a tím vlastně splnil to, co řekl na začátku, že když nezahraji velitele četníků, tak mě z divadla vyhodí.
  Vážený pane řediteli, strávil jsem ve Vašem divadle mnoho krásných let a mám k Vašemu divadlu vztah a úctu. Vždy jsem se k mosteckému divadlu hrdě hlásil a vždy jsem od herců z jiných divadel nebo od filmu slyšel na naše divadlo samou chválu a uznání. Za poslední dva roky se ale názor uměleckého světa na mostecké divadlo velmi změnil a když někde řeknete že jste herec z Mostu, tak se lidé z branže zamyslí a většinou řeknou, jó Most, tam je ten Novák, tam se prej dějou pěkný zvěrstva... Umělecký svět v tomto státě je velmi malý, všichni se znají a povídají si, třeba o tom, jak v Mostě řídí divadlo Novák v divadelním klubu u chlastu. Těch lidí, kteří odešli z Mostu, je již hodně. Většina odešla po špatných zkušenostech z Novákem, už toho měla dost, nebo se k nim Novák po odchodu špatně zachoval (přeobsadil jejich role, které mohli dohrávat) a všichni tito lidé o svých zkušenostech vyprávějí dál. Když jsem to Novákovi řekl, odpověděl mi svojí velice zvláštní logikou, že je rád, že dobří herci z Mostu odcházejí, protože odcházejí do dobrých pražských divadel a to je vizitka jeho kvalitní práce, že se v Mostě naučili dobře hrát...
  Vlastimil Novák, svým vystupováním a jednáním, je problematickou osobou divadla. Chování pana Nováka není vyrovnané, kolísá od klidu po výbuchy vzteku, a to opakovaně během několika minut. Jeho chování naznačuje, že trpí duševní chorobou, kterou nedokáže zvládnout a která se neustále zhoršuje, navíc podporováno alkoholem v pracovní době. Důsledkem tohoto je i změna ve vztazích mezi lidmi v divadle, kteří si tuto poruchu osobnosti svého nadřízeného uvědomují. Mezi divadelníky, kteří si potrpí na svérázný humor, se o Novákovi říká, že se chová jako žena, akorát má periodu každou půlhodinu.
  Jen tak pro zajímavost, když se mnou Novák projednával můj honorář za Zvonokosy, navrhl mi, abych to zahrál za stejný honorář, jako jsem hrál Baladu pro banditu. Já jsem mu řekl, že Baladu jsem hrál zadarmo a on na mě řval, že to není pravda, že v divadle nikdo zadarmo nehraje. Novákovo manželka Regina Razovová v novinách o mě napsala, že jsem v divadle hrál zadarmo jenom určitou dobu. Přitom já vím, že za dvanáct let jsem odehrál 12 inscenací, přes 400 představení a měl zaplacené pouze jedno, Třetí zvonění, za jehož honorář jsem koupil hercům do kuřárny rychlovarnou konvici na kafe. Honorář za Zvonokosy jsem věnoval divadlu, na to jsme dokonce spolu sepsali sponzorskou smlouvou. Není to divné, možná by bylo zajímavé zjistit, zda náhodou NĚKDO nepobíral za mě honoráře?
  Vážený pane řediteli, to co jsem Vám sdělil, je možná dost silné, ale pravdivé a zdaleka se vše nedá napsat na papír. Možná jsem jediný člověk, který je Vám schopen říci pravdu, protože se Nováka, ani Vás nebojím, nejsem na divadle existenčně závislý, ale mám ho rád a záleží mi na něm. Budete-li mít zájem, kdykoliv si s Vámi o jednání pana Nováka mohu popovídat. Záleží jen na Vás, jak se zachováte a zda se naše divadlo bude rozvíjet, nebo se sežere zevnitř, jako třeba teplická činohra (s tímto názorem jsem se už mnohokrát setkal). Pokud totiž budou udávat směr dění v divadle lidé, jako je Novák, Regina a Bohoušek, budou se muset ostatní řídit heslem, "kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti", nebo odejít.
  Víte co bylo pro mne největší překvapení, když jsem začal filmovat? Ne jiná technika práce, kterou jsem nikdy nestudoval, ne to že mě režiséři napomínají, že mám divadelní projev, ale to, jak se všichni lidé ke mě slušně chovají. Na to jsem v Mostě nebyl zvyklý. Nikdy mi v Praze nikdo neřekl že nejsem herec a mé honoráře za jeden natáčecí den jsou většinou větší, než měsíční plat mosteckého herce. Pouze v Mostě, slovy Nováka, Reginy a Bohouška, je celý umělecký kolektiv dotčený a uražený, že mě lidé považují za herce a v novinách vyšel článek o mě a ne o nich. Jest-li to třeba nebude tím, že ten Sieber, kterého všichni v Mostě považovali za autsaidra, najednou sám něco dokázal… Regina pak ve své trapné reakci v novinách napsala, že pan Sieber spolupracoval s divadlem a Novák řekl mé manželce, že dokud on v divadle bude, tak já si tam už nikdy nezahraji, protože herci jsou na mě naštvaní, že v novinách o mě napsali že jsem herec. Nemáte pocit, že u lidí, kteří jsou umělci, je takovéto myšlení dost ubohé? Manželka nevěřila vyprávění herců o tom, jak se Novák chová, naivně se k němu objednala a chtěla si s nim popovídat. Byla to její hloupost, naběhla si sama. Domluvili si schůzku ve všední den na druhou hodinu. Když přišla na vrátnici do divadla, dozvěděla se, že Novák sedí už od deseti v baru, poprosila tedy vrátného, ať mu řekne že přišla, protože ani nevěděla jak vypadá. Z baru se pak ozval halasný ironický hlas Nováka, k obveselení všech barových přítomných: "Á paní Sieberová přišla škemrat..."
  Jinak ten můj vyhazov udělal Novák velmi důsledně, deset let jsem měl šatnu s panem Bucháčkem, deset let jsem měl v šatně svůj stolek se zrcadlem u okna a pod sklem své fotky a zlomvazky. Najednou po deseti letech NĚKDO všechny mé věci vyhodil a na mém místě najednou už sedí jiný herec. Nikdo mi za mojí letitou práci pro divadlo ani nepoděkoval. To je sprostý a hodně to bolí...
  Přesto všechno se vracím na začátek tohoto dopisu a žádám Vás, aby jste dodržel smlouvu kterou jsem s divadlem uzavřel a umožnil mi čestně dohrát inscenaci Zvonokosy (zvládnu to i bez oprašovačky). Samozřejmě, že jsem neustále připraven v mosteckém divadle hrát a kdykoliv nastoupit do kteréhokoliv představení, kde budete potřebovat mojí velikou postavu.

REAKCE ŘEDITELE